Kam chodí i císař pán sám

1. 10. 2014 15:33:20
Kolikrát jste v cizině přemýšleli, jak si na nějaké toaletě pustit vodu na umytí rukou, anebo, kudy se do turniketu strká mince, abyste se vůbec dostali dovnitř? Každý, kdo někdy opustil naši krásnou vlast a vyrazil do světa, se jistě setkal s nepřebernými variacemi tohoto blahodárného zařízení a mohl by sypat z rukávu jednu historku za druhou. Někdy je to komedie, jindy přímo námět na horor...

Nevím, jak je to v jiných zemích, protože jsem jich ještě moc nenavštívila, ale v německy mluvících státech se návštěva toalety stává občas až adrenalinovým sportem. Ale zase, téměř každý zážitek je veselou historkou, hotovou a připravenou k vyprávění. Ano, o záchodech se sice nemá mluvit, ale někdy to nejde - člověk si prostě takové věci nemůže nechat jen pro sebe.

Třeba ve švýcarském Lucernu mají na nádraží jednu velkou místnost za skleněnou výlohou, chtělo by se říci sněmovní místnost, protože kabinky jsou po celém obvodu, v půlkruhu. A uprostřed stojí, jako královna či čestná stráž, nepřívětivá žena s hadrem a koštětem. Místní adrenalin spočívá v tom, že některé z kabinek nejdou zamknout, takže se může klidně stát, že se ukážete nejen výše zmíněné ženě, ale také všem, kdo jdou právě kolem na nástupiště. A že se to stane, tím si buďte jisti. Zase se ale člověk seznámí se spoustou lidí a alespoň cele užije vydané finance. Návštěva zdejšího zařízení totiž přijde na neskutečné dva franky.

S nezamykatelnými kabinkami souvisí i to, že se ženy odnaučily klepat. Všimli jste si toho už také, dámy? Prostě si děláte, co potřebujete, a najednou se rozletí dveře, protože žena na druhé straně se nerozpakuje a rovnou bere za kliku. A pak je málem ještě naštvaná, že se zevnitř více nehlásíte. Jak má přeci vědět, že tam někdo je? A co třeba ohnout prst a trochu si oklepat kloub? To by možná pomohlo.

Někdy jsou ty zážitky šokující opačným způsobem. Čekali byste na, s prominutím nejzaplivanějším, odpočívadle na dálnici ty nejčistší toalety na světě? No, možná přeháním, ale ve střední Evropě rozhodně. Další roztodivností jsou přetechnizovaná zařízení, kde vás sice ušetří sahání na cokoliv, ale zase strávíte dvakrát tolik času pátráním, jak se, sakra, dostat vůbec dovnitř, ven a kudy se strkají ruce pod vodovod.

Cestujete-li se skupinou lidí, stáváte se také automaticky toaletním průzkumníkem? U mě to tak funguje. Vždycky jsem vysílána jako první, abych zjistila, jak se tam všechno ovládá. Takže prožívám ty infarktové situace většinou sama, abych pak informovala druhé...

Kabinka se světlem na fotobuňku. A ejhle, uprostřed všeho, se vám nad hlavou zhasne a nastane tma jak o půlnoci v temném lese. A pouhé mávání rukou rozhodně nestačí, je třeba vstát a zatancovat málem tanec svatého Víta, aby se opět rozsvítilo.
Kompletně bezdotykové zařízení. Báječné, pokud vás technika předem nevyděsí tím, že po vstupu spláchne a spustí najednou mýdlo i vodu na umytí rukou. To se pak jeden modlí, aby zbyla trocha vody a mýdla i na něj.
Nepřeberné množství druhů pouštění vody. Existují verze s fotobuňkou (po prvotních nezdarech již běžné a snadné), kohoutky se spouštěním u ústí (divné, připadá vám, že té technické vymoženosti musíte nejdřív zakroutit krkem, aby vás pustila k vodě), kohoutky klasické (chachaaaa, varianta možná snad jen v zemích na východ od nás, a to kdovíjestli), kohoutky na nožní pohon (většinou festivalová či parková verze), kohoutky... no, dalo by se ještě pokračovat, jistě jste jich také potkali mnoho.

Proč o tom vlastně píšu? Fascinuje mě vynalézavost lidí, kteří toalety vymýšlejí. Když se člověk totiž zamyslí, vůbec mu nedochází, proč se najde tolik variant. Skoro se chce říci, že v tomhle oboru prostě už nic nového vymyslet ani nejde. Ale chyba lávky, přijedete někam po roce a všechno je jinak, nově a moderněji. A pak člověk vypadá jako cvok, když v lázních poskakuje namydlený pod sprchou, aby zachytil to pravé místo, v němž mu sprcha vydá aspoň pár kapek vody. Protože, od loňska sprchy "vylepšili", a ty teď nereagují na lidskou ruku špinavou od mýdla. Hádanka hodná mistra - jak si umýt špinavou ruku, když nedokážu špinavou rukou pustit vodu? Ale i tuhle záludnost jsem nakonec překonala... Prostě poprosíte někoho kolem, ať vám tu zatracenou věc spustí. Možná tím chtějí výrobci docílit sbližování lidí za podivných okolností.

No, přeji vám (a ostatně i sobě), abyste na každé toaletě vždy dokázali spustit, ukroutit či vydobýt vodu, mýdlo i kliku od dveří a vaše historky byly jen a jen veselé.

Autor: Helena Herynková | středa 1.10.2014 15:33 | karma článku: 13.95 | přečteno: 766x

Další články blogera

Helena Herynková

Mentalista Vincent podruhé v akci

Mizející děti, pachatel, který bůhvíproč dodržuje jakýsi podivný vzorec, rituální vraždy. Hlavní karty jsou rozdané a nyní je na policistech, aby odhalili, zda se jedná o Kult.

5.3.2024 v 11:56 | Karma článku: 2.93 | Přečteno: 99 | Diskuse

Helena Herynková

Kde vzít lásku a nekrást

Hledání pravé lásky je složité v kterékoliv době. Ale když k tomu máte pomoc a nápovědu těch pravých lidí, tak se to podařit může. Se svou skvělou radou přichází Dohazovačka spřízněných duší.

2.3.2024 v 11:28 | Karma článku: 3.89 | Přečteno: 151 | Diskuse

Helena Herynková

Instantní generační zlo a jak z něj ven

Zlo předávané po generace skotačí jako této knize jako „veselý“ čertík, aby spálilo vše dobré v dalších a dalších příslušnicích oné rodiny. Poznejte sílu Vlčice.

25.2.2024 v 15:00 | Karma článku: 4.78 | Přečteno: 227 | Diskuse

Helena Herynková

Pohled do historie Země jako apel do budoucnosti

Dobrodružná cesta napříč časem do dávno zaniklých ekosystémů Země, která může pomoci rozpohybovat dnešek a zajistit lepší budoucnost. Svou náruč otevírají Dávné světy, aby nás poučily.

18.2.2024 v 14:56 | Karma článku: 3.11 | Přečteno: 80 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jindřich Kubánek

Zkreslené vidění - Návod k použití

Každý si myslí, že mozek má a že ho používat umí. Přesto stačí, když ztratí klíč od bytu nebo založí kamsi brýle, aby vše ztratilo smysl a začala panika a zoufalství.

29.3.2024 v 13:30 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 37 | Diskuse

Veronika Valíková Šubová

Takže Velký pátek

Čtu radostné ódy na Velký pátek a trochu mi trnou zuby. Tedy stručně: na Velký pátek předhodila jedna náboženská parta vrchnosti nepohodlného proroka inovující party a okupační mocnost ho na nátlak jeho souvěrců nechala popravit.

29.3.2024 v 11:16 | Karma článku: 15.90 | Přečteno: 190 |

Rudolf Pekař

Velikonoce nebo svátky jara a tolerance?

Připomínka jara nám přináší příjemné počasí, kvetoucí zahrady a zároveň i změnu názvu Velikonoc na Jarní svátky či Svátky jara. Jaký to má důvod?

29.3.2024 v 10:56 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 43 | Diskuse

Vlastík Fürst

Velkopáteční zastavení může prospět i ateistům

Velký pátek není v naší zemi svátkem moc dlouho. Volný den máme až od roku 2016. Otázkou je, jak s tímto volnem naložíme. Můžeme vyrazit na nákupy či za zábavou, nebo je možné se rozhodnout, že ho budeme „slavit“.

29.3.2024 v 9:05 | Karma článku: 11.27 | Přečteno: 135 | Diskuse

Karel Trčálek

Fialova vláda by měla zvážit nařízení, kterým bude stanoveno, že se v Česku už žije líp!

ANO, bude líp! Pan premiér se opakovaně vyjádřil, že díky vládě se občanům žije už jen lépe a že téměř vše bylo vyřešeno. Tuto skutečnost je však nutné vtělit do vládního nařízení, neboť je smutné, že ne všichni občané to chápou

29.3.2024 v 8:16 | Karma článku: 19.11 | Přečteno: 240 | Diskuse
Počet článků 170 Celková karma 4.51 Průměrná čtenost 283

Narodila jsem se a žiju v Praze, vystudovala jsem Obchodní akademii. Dvacet let jsem pracovala v oblasti knižního marketingu a PR. Od podzimu 2022 jsem přesídlila do bankovnictví, ale vášeň pro psaní a knihy mě rozhodně neopustila. Ve volném čase píši divadelní a knižní recenze, nebo glosy k současnému dění, a s chutí pěšky objevuji různá zákoutí krásné Prahy.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...